VLIV KOLAGENNÍHO HYDROLYZÁTU NA PROJEVY OSTEOARTRÓZY

31. Prosinec 2015

Výsledky uvedené v této práci ukazují, že kolagenní hydrolyzát - Geladrink^® může pomoci u počínajících i destrukčních forem OA.  Po tříměsíčním podávání Geladrinku^® pociťovalo zlepšení stavu 75% pacientů. Pozitivní efekt terapie Geladrinkem^® přetrvával 2 měsíce u 53% pacientů. Se subjektivním hodnocením průběhu terapie Geladrinkem^® korespondoval pokles hladiny močového pyridinolinu minimálně o 10%.

Autoři: Adam M., Urbanová Z., Špaček P., Hulejová H., Gatterová J.

Primární OA je podle současných názorů skupinou překrývajících se poruch. Toto hledisko je nesmírně důležité při uvažování o vhodné léčbě. Podle současné dohody jsou "osteoartrotické choroby" definovány jako stavy, kdy normální rovnováha mezi anabolickými a degradačními pochody v kloubní chrupavce je porušena ve prospěch degradace, což vede k destrukci kloubního kompartementu. Tato definice podle Dieppa (1999) však popisuje spíše patologický proces nežli vlastní chorobnou entitu, přičemž tento proces může, ale nemusí nutně vést ke klinickým projevům, charakterizovaným bolestí ať již v klidu nebo při kloubních pohybech, a dále ke ztrátě normální kloubní funkce.

Pokud osteoartrotický proces postihuje jen chrupavku, potom nemocný nepociťuje žádné potíže (chrupavková forma OA). Ty se dostaví až se zánětem synoviální membrány, která se projevuje bolestivým zduřením kloubu. Bolesti jsou vyjádřeny zvláště v klidu, při chůzi ze schodů, z kopce. Bývají přechodného charakteru (synoviální forma OA). Trvalé potíže působí až postižení kostní tkáně kloubního kompartmentu (kostní forma OA). Každá z těchto forem může na daný terapeutický postup reagovat jinak. OA byla dříve považována za "degenerativní" kloubní chorobu. Ve skutečnosti OA jako klinická entita se vyznačuje zánětlivými pochody, z nichž některé mají reparační charakter (např. tvorba ostefytů). Pokud je postižena kostní tkáň kloubního kompartementu tvorbou granulační tkáně, potom se jedná o destrukční pochody. Tato forma OA je provázena bolestmi, které se liší od bolestí při synovialitidě. Jsou trvalé a zhoršují se při chůzi, zatímco bolestivost při synovialitidě obvykle při pohybu mizí. Granulační tkáň bývá z neznalosti označována za cysty. Někteří autoři uvádějí, že OA proces nemusí začínat na chrupavce nýbrž přímo na kosti.

Již ve středověku byl rozpoznán blahodárný účinek konzumace želatiny na kloubní potíže. Adam (1990) publikoval zmenšení kloubních potíží po dvouměsíčním užívání kolagenního hydrolyzátu (10 g denně). Chtěli jsme si ověřit tyto výsledky sledováním některých ukazatelů metabolizmu mezibuněčných komponent kloubního kompartementu (močový pyridinolin resp. deoxypyridinolin, sérová kostní alkalická fosfatáza).

MATERIÁL A METODY
Pacienti:

Randomizovaným způsobem byla vytvořena skupina 82 nemocných osteoartrózou, z toho bylo 29 mužů a 53 žen. Kritériem pro zařazení do studie byla přítomnost OA kolenních nebo kyčelních kloubů v rtg obrazu. Vyloučeni byli nemocní s ledvinnou či jaterní dysfunkcí, dále s jakýmkoliv chronickým infekčním onemocněním a malignitou. Údaje o jejich věku, výšce a váze jsou uvedeny v Tab.1. Z uvedených hodnot je zřejmé, že v průměru měli pacienti nadváhu, ovšem u některých pacientů šlo o nadváhu značnou.

Podle rtg obrazu kolenních či kyčelních kloubů byli nemocní rozděleni do dvou podskupin. V jedné byli nemocní s I. nebo II. stadiem osteoartrózy, ve druhé nemocní se III. nebo IV. stadiem Tab.2.

Kolagenní hydrolyzát:
Nemocní dostávali denně 10g kolagenního hydolyzátu (Geladrink, Orling, Ústí n. O.) po dobu 3 měsíců, přičemž nebyli informováni, o jaký preparát se jedná. Při větších bolestech si mohli vzít 400 mg Ibuprofenu denně.

Klinické sledování:
Efekt kolagenního hydrolyzátu u těchto pacientů byl vyhodnocován pomocí změn subjektivních příznaků:

• STARTOVACÍ BOLEST
• STARTOVACÍ ZTUHLOST CITLIVOST NA POČASÍ
• CITLIVOST NA CHLAD
• ZTRÁTA SVALOVÉ SÍLY
• BOLEST PŘI ZATÍŽENÍ
• ÚNAVOVÁ BOLEST
• BOLEST PŘI CHŮZI
• SVALOVÁ BOLEST BOLEST PŘI UKONČENÍ POHYBU
• NOČNÍ BOLEST
• TLAKOVÁ BOLEST - NA KLOUBNÍ ŠTĚRBINĚ, - NA TROCHANTERU

Uvedené příznaky byly hodnoceny dvoubodovým systémem:
0 BODŮ - nepřítomnost daného příznaku
1 BOD - mírná intenzita daného příznaku
2 BODY - daný příznak je zřetelně vyjádřen

Laboratorní metody:
U nemocných bylo provedeno vyšetření některých ukazatelů metabolizmu kloubního kompartementu.
Močový pyridinolin a deoxypyridinolin byly určovány pomocí HPLC podle Špačka a spol. (1997) a vyjádřeny v nmol/mmol kreatininu.
Kostní alkalická fosfatáza byla určována v séru pomocí metody ELISA (Metra, USA).

VÝSLEDKY

Z 82 nemocných 33 pacientů trpělo I. nebo II. stadiem OA a 49 pacientů III. nebo IV. stadiem OA. Hodnoty skórování jejich potíží před podáváním kolagenního hydrolyzátu - Geladrinku® jsou uvedeny v Tab. 2. Z ní je zřejmé, že u nemocných došlo v průměru ke zřetelnému snížení subjektivních potíží. 20 nemocných však nepozorovalo žadné nebo minimální (snížení skóre do 3 bodů) zlepšení. Na druhé straně zlepšení stavu přetrvávalo u 44 nemocných ještě po dvou měsících po ukončení podávání Geladrinku®.
Klinické zlepšení měřeno skórováním subjektivních potíží bylo doprovázeno sníženým vylučováním močového pyridinolinu resp. deoxypyridinolinu. Z toho lze usuzovat na inhibici katabolických procesů v kostní resp. chrupavkové části kloubního kompartementu vlivem kolagenního hydrolyzátu. U 43 pacientů došlo oproti výchozím hodnotám k poklesu močového pyridinolinu o 10 a více procent výchozí hodnoty.

Hodnoty kostní alkalické fosfatázy, které reflektují anabolické pochody v kloubním kompartementu zůstaly podáváním kolagenního hydrolyzátu prakticky neovlivněné. Tab.3.

DISKUZE

Kolagenní hydrolyzát připravovaný z hovězí nebo vepřové kůže enzymatickým štěpením obsahuje peptidy, jejichž největší část má molekulovou váhu cca 3000. V pokusech na krysách s adjuvantní artritidou prokázali Hulejová a spol. (bude publikováno) inhibiční vliv kolagenního hydrolyzátu na tvorbu Il-1 a TNF-a, což by mohlo vysvětlit jeho pozitivní efekt u nemocných osteoartrózou. Vlivem kolagenního hydrolyzátu se sledovaným pacientům lépe chodilo a u řady pacientů byl pozorován i ústup páteřních potíží. U mnohých pacientů došlo ke zlepšení celkového stavu - pacienti měli pocit menší únavy, cítili se svěžejší. Nutno konstatovat, že nedošlo k žádným příznakům nesnášenlivosti. Obdobné výsledky získali i jiní autoři (Seeligmüller a Happel, 1989, 1993; Adam, 1990; Beuker a Eck, 1995; Beuker a Rosenfeld, 1995).

Hodnoty močového pyridinolinu v celé skupině poklesly přibližně o třetinu výchozí hodnoty. K poklesu došlo hlavně u počínajících forem, u nichž pokles dosáhl přibližně poloviny výchozí hodnoty. Po třech měsících podávání kolagenního hydrolyzátu poklesly hodnoty močového pyridinolinu o 10 a více procent hodnoty zjištěné na počátku sledování u 43 nemocných, tj. u více nežli 50%.
Vzhledem k tomu, že OA nepostihuje všechny klouby,hledá se vysvětlení této skutečnosti. Byly vypracovány zajímavé teorie, tuto skutečnost vysvětlující. Pro postižení kyčlí a kloubů rukou OA se předpokládá, že se náš organizmus nedokázal ještě plně přizpůsobit vzpřímené poloze a dále úchopové funkci rukou. V souhlase s touto teorií jsou hlavní OA změny v kyčelním kloubu lokalizovány hlavně na horním pólu kyčelního kloubu a na metakarpofalangeálním kloubu palce. Kolenní OA se vyznačuje jinými etiopatogenetickými závislostmi a je jí tedy třeba považovat za jinou chorobnou entitu nežli kyčelní OA.

Tady je na místě otázka, co provokuje tkáně k výše uvedeným reakcím. Nepochybně u řady pacientů stojí v pozadí genetické zatížení. V různých rodinách vidíme postižení u řady jejich členů osteoartrózou projevující se destrukcemi subchondrální kosti. Potom je to životní styl postiženého. Sem patří nadměrné zatěžování nosných kloubů, ať se již jedná o nošení těžkých břemen, větší nadváhu nebo přetěžování nosných kloubů při některých sportech. Patří sem však i trvalé vibrace. Nicméně je třeba zdůraznit, že analýza rizikových faktorů rozděluje postižené OA do různých skupin. Již postižení kolenních a kyčelních kloubů má své zvláštnosti. Zřejmě spouštěcí mechanizmy patologických procesů v uvedených dvou kloubech se liší. Uvedené porovnání zřetelně ukazuje, že postižení každého z těchto kloubů by mělo být považováno za separátní entitu. Avšak ani postižení kolenního kloubu nemá zřejmě jednotnou etipatogenezi. Z bristolské studie vyplývá, že postižení patelofemorálního kompartmentu kolenního kloubu je signifikantně spojeno s rodinným výskytem a s přítomností nodálních změn na kloubech ruky. Na druhé straně však tibiofemorální změny jsou zřetelně spojeny s obezitou. Proto tato skupina doporučuje rozlišovat dvě hlavní formy postižení kolenního kloubu OA na:

a) MOAK (Medial Compartment OA of the Knee)
b) POAK ( Patellofemoral OA of the Knee).

ZÁVĚR

Výsledky uvedené v této práci ukazují, že kolagenní hydrolyzát - GELADRINK® může pomoci i u destrukčních forem OA, ale zřetelnější terapeutický efekt je prokázán u počínajících forem OA. Tam, kde došlo k destrukcím, ať již chrupavky či kosti, nelze od žádné konzervativní léčby očekávat úpravu patologického stavu. Proto je zapotřebí začít s podáváním látek řazených ať již do skupiny SYSADOA (Symptomatic Slow Acting Drugs of Osteoartrosis) nebo do skupiny DMOAD (Disease Modifying Osteoartrosis Drugs) již v nejranějších fázích OA. Smyslem DMOAD totiž je ochránit kloubní kompartement před ireverzibilními změnami. To samozřejmě platí i pro podávání kolagenního hydrolyzátu - GELADRINKU®.

Po tříměsíčním podávání GELADRINKU® pociťovalo zlepšení stavu 75% pacientů.

Pozitivní efekt terapie GELADRINKEM® přetrvával 2 měsíce u 53% pacientů.

Se subjektivním hodnocením průběhu terapie GELADRINKEM® korespondoval pokles hladiny močového pyridinolinu minimálně o 10%.